Esenciálním olejům (EO) a jejich využití se věnuji už několik let, částečně také ve Francii a fakt mě to baví :). Už jenom proto, že jsou esenciální oleje jedním ze základních produktů smysluplné péče.
Názorů na bezpečnost používání esenciálních olejů je fakt hodně. Možná jste si všimli, že si různí autoři někdy protiřečí a diskuze o esenciálních olejích bývají docela „divoké“ :). Třeba takové téma vnitřního použití EO je obzvláště ožehavé.
Velká spousta misinterpretací a dezinformací o používání esenciálních olejů souvisí s jedním základním problémem: nedostatkem informací. To je věc, která je podle mě úplně zásadní. Obliba esenciálních olejů roste, ale ne tak informovanost o tom, jak je bezpečně používat a na co si dát pozor. Jedním z průkopníků bezpečného používání esenciálních olejů je Robert Tisserand. Pokud si chcete o bezpečnosti esenciálních olejů přečíst více, doporučuji jeho knihu „Essential oil safety“.
Ráda bych shrnula několik zásadních bodů bezpečného používání esenciálních olejů (i když určitě nebudou zdaleka všechny).
Na co si dát pozor
- Kvalita esenciálního oleje – tady se budu sice opakovat, ale zmínit to prostě musím. Dejte přednost ověřené a kvalitní značce, která u svého oleje uvádí maximum informací (latinský botanický název rostliny, část rostliny ze které je EO vyroben, chemotyp,…). Čím víc toho o oleji víte, tím lépe. Zkuste nehledět na marketingové slogany, označení jako třeba „EO terapeutické kvality“ (to samo o sobě nic neznamená) a vyhněte se olejům s podezřele nízkou cenou.
- Přistupujte k EO opatrně, jako k běžným lékům – pokud si nejste jistí, nebo máte pochybnosti, raději se poraďte s certifikovaným aromaterapeutem. Hlavně s oleji neexperimentujte na vlastní pěst.
- Vždycky dodržujte dávkování doporučené aromaterapeutem (1 kapka nejsou 2 kapky a 3x denně není 5x denně).
- EO se nemísí s vodou – tohle je hodně zásadní informace, na kterou je potřeba pamatovat. Pokud si třeba přimícháte pár kapek EO do koupele, zůstane plavat na hladině, dostane se tak do kontaktu s vaší pokožkou v neředěném stavu a může způsobit její podráždění! Typy na použití EO do koupele najdete tady. To samé, pokud budete pít EO s vodou, sliznice se dostane do kontaktu s EO v neředěném stavu, což může způsobit zdravotní komplikace.
- Alergie – pozor jakýkoli esenciální olej může být potencionálním alergenem (některé více, některé méně). Na tohle je potřeba myslet vždycky, hlavně pokud už trpíte jinými alergiemi, dávejte pozor. Při prvním kontaktu raději otestujte EO ve velmi malém množství (1 kapka) na kůži loketní jamky – sledujte reakci cca 20 minut (Willem 2014). Pozor i na kosmetiku s obsahem EO, alergická reakce se může objevit vždycky – nezapomeňte produkt nejdřív vyzkoušet.
- EO obsahující furokurmariny jsou fotosenzibilní (fotoaktivní – zesilují účinek UV záření) – jedná se o esence z kůry citrusových plodů – citron, mandarinka, pomeranč, bergamot… Po aplikaci těchto esencí na pokožku se v žádném případě nevystavujte slunečnímu záření.
- EO neaplikujte na kůži v neředěném stavu. Pozor hlavně na EO (obsahující fenoly, aldehydy a některé terpenové aldehydy), které mohou v neředěném stavu dráždit kůži (např. EO skořice, bazalka, máta, hřebíček, niaouli, thymián, borovice, majoránka, lemongrass – citronová tráva; Willem 2014).
- Nikdy neaplikujte neředěné EO do nosních dírek, vnějšího zvukovodu ani na sliznice ano-genitální oblasti.
- Nikdy neaplikujte EO do očí. Pokud se vám nějakou nehodou do oka dostane, propláchněte oko velkým množstvím čisté vody (v druhé etapě si můžete ještě pomoci kouskem balvny namočeným v rostlinném oleji; Baudoux 2008).
- Hepatotoxicita – EO bohaté na fenoly (např. hřebíček) mohou být toxické pro játra pokud: aplikujeme vysoké dávky EO (více jak 500g za den) po dlouhou dobu (více jak 3 měsíce; Baudoux 2008).
- Nefrotoxicita – některé EO (např. jalovec, borovice, santal) stimulují aktivitu ledvin a mohou dráždit nefrony u pacientů s renální insuficiencí (Willem 2014).
- Léky – esenciální oleje mohou ovlivňovat působení některých léků. Berete-li léky, doporučujeme před použitím EO raději konzultaci s odborníkem – aromaterapeutem, lékařem. Dejte si pozor a raději konzultujte i pokud řešíte jiné zdravotní problémy. Třeba EO z česneku stimuluje funkci štítné žlázy a jeho použití je proto kontraindikováno u pacientů s hyperfunkcí štítné žlázy, zatímco EO z fenyklu funkci zpomaluje (nedoporučuje se při hypofunkci štítné žlázy; Festy 2014).
- Homeopatie – užívejte homeopatika vždy před použitím esenciálních olejů. Skladujte homeopatika a esenciální oleje zvlášť. Pozor hlavně na EO z eukalyptu a máty – mohou narušit účinnost homeopatik (Festy 2014).
- Epilepsie – pokud trpíte epilepsií, vyhněte se EO bohatým na ketony (např. Thuja – Thuja Occidentalis, šalvěj – Salvia Sclarea, izop – Hyssopus Officinalis a některé chemotypy rozmarýnu – cht. kafr a verbenon; Festy 2014, Baudoux 2008).
- EO se nesmí nikdy aplikovat intravenózně (do žíly) a intramuskulárně (do svalu).
- Těhotenství – vliv esenciálních olejů v tomto období není dostatečně prozkoumaný a proto platí absolutní zákaz esenciálních olejů v prvním trimestru těhotenství (Baudoux 2008, Festy 2014).
- Kojení – pozor esenciální oleje pronikají do mateřského mléka. Raději je v době kojení nepoužívejte (Festy 2014).
- Děti – u dětí buďte velmi opatrní. Existují esenciální oleje, které působí neurotoxicky a u dětí se nesmí používat. Do tří měsíců věku dítěte nepoužívejte EO vůbec a i potom se raději vždycky poraďte s aromaterapeutem. Děti jsou velmi citlivé a složení i dávkování musí být vždycky upravené speciálně pro děti, nestačí jen snížit dávku pro dospělé. (Festy 2014)
Přes všechna tahle doporučení a omezení není potřeba podléhat panice, nebo se EO bát. Jen buďte opatrní a přistupujte k EO s respektem. Jejich koncentrovaná síla z nich totiž dělá víc než jen „vonný olejíček“ a na to je potřeba pamatovat. Pokud si nejste jistí, vždycky se raději poraďte s certifikovaným aromaterapeutem.
použitá literatura:
Baudoux D, L’aromathérapie: Se Soigner Par Les Huiles Essentielles (Atlantica, 2008).
Festy D, Ma Bible Des Huiles Essentielles (Leduc. s éd., 2008).
Willem J-P, Les Huiles Essentielles – Médecine d’Avenir (Dauphin, 2014).